Zrušme NATO

Čtvrtého dubna 1949 bylo NATO ustaveno podepsáním mezinárodní smlouvy Severoatlantické aliance. Třetího a čtvtého dubna letošního roku oslaví summitem v Baden Baden a Štrasburku hlavy 26 členských států a jejich delegace šedesáté narozeniny NATO.

Od svého založení v roce 1949 NATO předstíralo, že chrání zájmy „svobodného Západu“ proti údajně agresivnímu komunismu. Kdyby to byl skutečný důvod existence NATO, zaniklo by v roce 1991, spolu se zánikem Varšavské smlouvy. To se nestalo.

Během Studené války NATO podporovalo po více než 40 let závody ve zbrojení, což ale není legitimizací pro nesmyslné ruské taktiky. Právě vydané dokumenty ukazují, že skutečným startegickým cílem NATO bylo vojenské upozadění Sovětského svazu a revidování výsledků Druhé světové války. Během Studené války se také v rámci operace Gladio podílelo na represi levicového hnutí ve svých členských zemích, a je spojováno také s vojenským převratem v Řecku v roce 1967 a v Turecku roku 1980.

Potom, co Studená válka skončila a vojska Varšavské smlouvy byla rozpuštěna, NATO se rychle orietovalo na nové cíle.

Od obranného společenství ke společenství intervenčnímu

Už Římskou deklarací, podepsanou v roce 1991, předestírá NATO svou novou strategii. Útok z Východu už není déle pravděpodobný, zato jsou zde formulovány „nová ohrožení“ ve formě ekonomických, sociálních a politických potíží ve střední a východní Evropě, na které by mělo být NATO připravené.

Založené na této nové koncepci „obranné aliance“, se NATO stalo velmi aktivním v celé řadě vojenských intervencí vně původní oblasti, kde operovalo. Od června 1992 začalo loďstvo NATO prověřovat zbrojní embargo Spojených národů proti Srbsku a Černé Hoře na Jaderském moři, později také toto embargo podpořilo. To byl počátek vývoje, který vedl k vojenské intervenci NATO v Bosně, a později k neoprávněnému bombardování Jugoslávie a intervenci v Kosovu.

Dnes se NATO podílí na operacích v různých oblastech: v Afghánistánu od roku 2003 se 60 tisíci vojáky, v Kosovu od roku 1999 s asi 16 tisíci vojáky, na Středozemním moři od října 2001 s až 2000 vojáky v rámci operace Aktivní snaha, a v Iráku od dubna 2004 s tréninkovým oddílem 140 vojáků. Tím NATO podporuje a legitimizuje realitu způsobenou okupací Iráku ze strany USA a Británie a iráckou vládu vytvořenou okupanty. „Proti-pirátská operace“ podél somálského pobřeží předala NATO Evropská unie 12. prosince 2008 a je dále nazývána operací Atlanta.

Ze všech těchto operací je pro NATO klíčový Afganistán. A jeho akce zde jsou stále brutálnější a bezohlednější. Výsledky této okupace jsou čím dál tím víc zjevné: brutalizace společnosti, více utrpení a více obětí bombových útoků. Od ledna 2006 do června 2008 zahynulo více než tisíc civilních obyvatel v přímém důsledku vojenských oeprací NATO a Spojených států.

V rámci civilněvojenského propojení, v Afganistánu běžného, je i rozvojová pomoc součástí válečných snah NATO. Caritas International kritizovala NATO v červnu 2008 takto: „rozdílení peněž na pomoc není vedeno k těm, kteří ji opravdu potřebují, ale je směrováno potřebou potlačení povstalců“. Na summitu NATO v Bukurešti bylo rozhodnuto, že potlačování povstání za kooperace civilních a vojenských složek je hlavním cílem současných a budoucích misí NATO.

Jaderné sdílení

Část současné strategie NATO je takzvané jaderné sdílení (společné použití jaderných zbraní) – vyzbrojování se států s doposud pouze nenukleárními zbraněmi nukleárními zbraněmi. Strategický článek z roku 1999 zdůrazňuje potřebu “široké spoluúčasti evropských spojenců ...v jaderných rolích, v mírových dobách budovat jaderné síly na svých územích a dle příkazu kontrolovat a připravovat opatření.” To znamená, že “Spojenci budou udržovat adekvátní nukleární síly v Evropě”.

Kvůli tomu jsou americké nukleární zbraně na základnách v Německu v Büchelu, v Belgii v Kleine Brogelu, v Nizozemsku ve Volkelu, v Itálii v Aviano a v Ghedi-Torre, a také v Incirliku v Turecku. “Jaderné sdílení” dovoluje v období války pilotům z nenukleárních zemí, které jsou členy tzv. Non-Proliferation Treaty, aby použily jaderné zbraně, což by mohlo být porušením smlouvy. Jako dodatek ani NATO, ani nukleární státy v NATO – USA, Británie a Francie – nevyloučily použití nukleárních zbraní jako první.

Nová strategie NATO: více ozbrojených intervencí.

Summit NATO ve Štrasburku a v Baden Badenu není jen oslavou 60. narozenin NATO. Hlavní diskuze bude pokračovat ve výstavbě NATO až směrem k útočné alianci pro zásahy, tak, jak bylo započato s Římskou deklarací od roku 1991. Sumit proto začne diskuzí o nové strategii NATO, která nahradí strategii z roku 1999, která byla odsouhlasena během Kosovské války, v roce 2010 – jestliže půjde vše tak, jak má. Důležité body takové nové strategie byly navrženy v listě zvaném “Směrem k hlavní strategii” pěti bývalých důstojníků NATO na vysokých pozicích, končících v roce 2007. V tomto listě jsou hrozby ještě více celosvětové. Budoucí hrozby se týkají obzvláště náboženského a politického fundamentalismu, “temné” stránky globalizace (mezinárodního terorismu, organizovaného zločinu a rozšiřování zbraní hromadného ničení), stejně tak, jako klimatických změn a ochrany přístupu k energetickým zdrojům (kontroly zdrojů a konfliktů, jako výsledku klimatických změn a migrace, způsobená klimatickými změnami). Abychom byli připraveni na tyto výzvy, NATO potřebuje zdržet se s volbou prvního užití jaderných zbraní, o čemž hovoří autoři listu. Autoři také vytvářejí návrhy změn směrem ke struktuře NATO, NATO tedy bude “lépe” schopno jednat. Navrhují pro NATO zrušení principu konsenzu pro rozhodnutí uvnitř NATO, a navrhují zahájit většinová rozhodnutí, která znamenají rychlejší jednání skrze zrušení práva veta členských států. Obzvláště důležitý je návrh ke zrušení státních námitek k činnosti NATO typu “pohromy” Afghánské kampaně. V budoucnosti by členové NATO, kteří se neúčastní operací NATO, neměli mít hlas mluvit do jeho činnosti. Mezinárodní právo bude oslabeno ještě více skrze užívání branné moci také bez autorizace Bezpečnostní rady Spojených národů, jestliže “okamžité jednání je potřeba k ochraně velkého počtu lidských životů”.

Ačkoliv tyto současné návrhy nejsou oficiálními návrhy, můžeme se domnívat, že budou důležitou částí diskuzí. Mezitím, co se již Amerika pokusila postavit raketovou obranu se základnami v Polsku a České Republice, NATO též bude vyvíjet jeho vlastní raketovou obranu. Toto bude také jedním z témat summitu NATO v dubnu 2009 ve Štrasburku a Baden Badenu. Pozdější rozpínavost NATO, obzvláště směrem na východ, bude součástí vývoje NATO. Na summitu ve Štrasburku a Badenu budou nepochybně přijati za nové členy NATO Albánie a Chorvatsko. NATO se pokouší též o začlenění Ukrajiny, Gruzie, Makedonie a Bosny a Hercegoviny a s těmito všemi zeměmi existují dvoustranné partnerské smlouvy s dlouhodobým cílem členství NATO.

I bez válek NATO zabíjí

I bez válek NATO zabíjí. Finanční zdroje vynaložené na vojenské výdaje nejsou dostupné pro jiné oblasti, tj. např. boj proti chudobě, zdravotní péči a budování společenského blahobytu. A tyto výdaje nejsou žádný pakatel. Celkové výdaje na zbrojení členů NATO tvoří více než 70% světových vojenských výloh. Z toho jsou jen USA zodpovědné za 50% výdajů, následovány Francií a Británií s dalším 10 procenty. Podle institutu mírového výzkumu SIPRI, sídlícího ve Stockholmu, v posledním desetiletí vzrostly tyto výdaje o 45% a tím dosáhly v roce 2007 částky 1 339 miliard amerických dolarů. Ve východní Evropě stouply vojenské výdaje mezi lety 1998 a 2007 o 162 procent. Z pohledu expertů, členství v NATO bývalých komunistických zemí východní Evropy je hlavním důvodem nárůstu vojenských výdajů, protože se snaží vyrovnat své vojenské struktury standardům jiných členských zemí NATO.

Zrušte NATO – Nenásilné protesty proti NATO

Mezinárodní seskupení aktivistů připravuje pestrou škálu protestních aktivit k summitu, který se bude konat ve Štrasburku a Baden Badenu. Koncepce, odsouhlasená na mezinárodní přípravné konferenci ve Stuttgartu 4.-5. října 2008, zahrnuje: alternativní konferenci 3. dubna 2009 ve Štrasburku, mezinárodní demonstraci 4. dubna, také ve Štrasburku. Průvod k ní půjde také z Kehlu na německé straně; rovněž budou fungovat akční kempy.

Několik skupin připravuje akce občanské neposlušnosti při pracovních večeřích ministrů zahraničí, obrany a hlav států 3. dubna v Baden Badenu, a rovněž při ranním zahájení NATO summitu 4. dubna ve Štrasburku.

Pod pracovním názvem „Zrušte NATO – Nenásilné protesty proti NATO“ několik pacifistických organizací (například War Resisters' International, Vredesactie v Belgii, the Werkstatt für gewaltfreie Aktion Baden, the Bund für Soziale Verteidigung, DFG-VK a další) a neorganizovaných jednotlivců zformovalo sdružení k přípravám akcí ve Štrasburku, v rámci blokád organizovaných širším spektrem různých skupin.

Cílem bude znepřístupnit hlavní příjezdové trasy na summit ve Štrasburku blokádou a „lidským kobercem“. To má symbolický význam: účastníci summitu (např. kancléřka Merkelová, prezident Sarkozy a prezident Obama) budou muset vystoupit ze svých limuzín a jít pěšky skrze dav lidí ležících na zemi. Tak zakusí postatu 60 let existence NATO: kráčení přes mrtvoly.

Právě teď výše zmíněné organizace pracují na praktické přípravě protestů. Naléhavě potřebují pomoc. Zúčastni se akcí! Mobilizuj na protesty! Zorganizuj trénink pro nenásilné protesty a přijeď do Štrasburku a Baden Badenu 1. - 5. dubna 2009!

Andreas Speck
Andreas Speck je zaměstnanec londýnského úřadu WRI a reprezentuje WRI na mezinárodním koordinačním výboru Ne NATU 2009.

KONTAKT PRO AKCE: Andreas Speck, War Resisters' International, Email andreas@wri-irg.org, Tel +44-20-7278 4040.

Programmes & Projects
Theme
Institutions

Přidat komentář

This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.

7 + 12 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.